09:00 - 09:20    ÚVODNÍ SLOVO

09:20 - 09:50    ING. ARCH. ZDENĚK CHUDÁREK:
Obnova areálu plaského kláštera v poslední dekádě a výsledky výzkumů s ní spojené
V roce 2015 na konferenci věnované cisterciáckému klášteru v Plasích bylo možno hodnotit úspěšnou obnovu hospodářské části kláštera, které bylo dáno nové kulturně společenské poslání. Bylo zde založeno Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea. Zároveň byla dokončena 1. etapa revitalizace vstupního nádvoří.
Poslední desetiletí také zanechá ve stavebních a kulturních dějinách areálu plaského kláštera významnou stopu. Postupně byly zahájeny a úspěšně dokončeny tři Integrované regionální operační projekty. V letech 2018-2021 farní úřad investorsky zajistil obnovu fasád a restaurování interiéru bývalého konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie. V letech 2021-2022 město Plasy organizovalo obnovu kostela sv. Václava, včetně restaurování hrobky rodiny Metternichů. Rozsahem největší a z památkového hlediska nejnáročnější byla v letech 2020-2023 obnova areálu prelatury, která je v péči Národního památkového ústavu. Od roku 2024 se ještě dokončuje oprava zahradního pavilonu prelatury, realizovaná zároveň s 1. etapou obnovy sýpky.
V průběhu stavebních prací byl průběžně zajištěn archeologický výzkum doplněný o nové stavebně historické poznatky. Výsledky výzkumů z období poslední dekády významně posouvají poznání především středověkých dějin areálu plaského kláštera.

09:50 - 10:10    MGR. MARCELA WALDMANNOVÁ - MGR. JIŘÍ HRUBÝ - MGR. RADEK ŠIROKÝ, PH.D.:
Archeologický atlas kláštera Plasy a přehled archeologického poznání areálu v letech 2015-2024
Seznámení s projektem archeologického atlasu, jeho vývojem a ambicemi. Rekapitulace archeologické činnosti prováděné v poslední dekádě, především v severovýchodní části klášterního areálu, je příležitostí k zamyšlení, jaké jsou možnosti a meze tohoto výzkumu, jaké otázky při výzkumu formulujeme a jaké odpovědi přináší jeho výsledky.

10:10 - 10:30    MGR. RADEK ŠIROKÝ, PH.D. - MGR. JIŘÍ HRUBÝ - ING. ARCH. MICHAL PROFANT - BC. VÁCLAV ŠÍSTEK:
Výsledky archeologického výzkumu budovy tzv. Starého opatství a jejího okolí
Rozsáhlý archeologický výzkum byl prováděn v letech 2020-2023 v souvislosti s památkovou obnovou komplexu budov bývalé prelatury cisterciáckého kláštera v Plasích. Hlavní pozornost výzkumu se soustředila nejen na budovu tzv. starého opatství, v níž se zachovalo torzo středověkého objektu, ale i na její okolí, především na severní vstup do klášterního areálu a na něj navazující ohrazení. Archeologické poznání přináší zásadní výpověď o dynamickém vývoji zástavby na severním okraji klášterního areálu ve středověku a raném novověku a umožňuje sestavit jeho časovou osu.

10:30 - 10:50    MGR. RADEK ŠIROKÝ, PH.D. - ING. ARCH. MICHAL PROFANT:
K vývoji severního vstupu do kláštera ve středověku a raném novověku
Nové výsledky archeologického a stavebně historického výzkumu umožnují významný posun v poznání podoby hlavního severního vstupu do kláštera a na něj navazující zástavby, především objektů opatské rezidence, ve středověku a raném novověku.

10:50 - 11:05    DISKUZE
11:05 - 11:25    PŘESTÁVKA
    

11:25 - 11:45    ING. JAKUB ŘEHÁK - DOC. ING. EVA BURGETOVÁ, CSC.:
Holistický přístup k obnově vodního systému konventu kláštera Plasy
V příspěvku je presentován postup obnovy konventu cisterciáckého kláštera v Plasích založeného na základovém dubovém roštu a pilotách. J. B. Santini navrhl vodní systém pro konzervaci základové konstrukce konventu čistou pramenitou vodou, přiváděnou do jílových bazénů pod klášterem pro zajištění konzervace dubové základové konstrukce. V 19. stol. byly znalosti o údržbě a chování objektu zapomenuty, byly přerušeny všechny vodovody důležité pro stabilitu objektu a uskutečnily se mnohé nevhodné zásahy. V nouzovém stavu, bez přívodu pramenité vody, je do základových bazénů stahována okolní voda, která však není vhodná pro konzervaci základové konstrukce. Situace se změnila v roce 2021, kdy byl experimentálně obnoven přívod čisté vody. Příspěvek popisuje rehabilitaci vodního systému, vyhodnocuje její dopad na budovu porovnáním vnitřního mikroklimatu a současně ověřuje možnost vysoušení vnitřního vzduchu v konventu pomocí rozstřiku studené vody. Na základě výsledků měření lze konstatovat pozitivní vliv obnovy na základovou konstrukci kláštera a zlepšení parametrů vnitřního prostředí. Stopovací zkouškou bylo identifikováno vzájemné propojení vybraných částí vodního systému.

11:45 - 12:05    PHDR. JOSEF ŘEHÁK - STANISLAV ŘEHÁK:
Třetí dekáda postupného odkrývání a poznávání vodního systému v plaském klášteře - prelatura a sýpka
Již čtvrt století se věnujeme poznávání vodního a větracího systému plaského kláštera, tvořeného důmyslně navrženým systémem podzemních kanálů a štol. Většina pozornosti byla po právu nejdříve věnována dominantní budově konventu, postupně se však dostává i na další části areálu. Po hospodářských budovách se pozornost koncentrovala na prelaturu a částečně i na sýpku. Nahlédneme do kanálů a štol pod prelaturou včetně jejího dvora. Průzkumy předcházející celkovou revitalizaci opatství provázely především dva nečekané objevy. Prvním je výstavně zpracovaná odpadní jímka, která byla potěšením jak svým ztvárněním, tak pestrými a unikátními
archeologickými nálezy. Druhým pak nově objevená kamenná štola Q, která byla v minulosti opakovaně narušena a poničena, nejvíce asi při výstavbě krytu civilní obrany pod dvorem a budovou prelatury. Následné sondy vedly k postupnému odhalovaní a obnově původní štoly, o jejímž průběhu ani v písemných materiálech nebyly nalezeny žádné záznamy. Pouze v místech křížení s kašnou byl vybudován nový propojovací úsek a štola byla obnovena až na křížení s mladším odvodněním sýpky a ledových sklepů. 
Příspěvek má za cíl zmapovat veškeré zjištěné štoly, šachty a další objekty související s vodním světem plaského kláštera, konkrétně prostoru prelatury a částečně sýpky. Tento prostor je důležitý i pro budovu konventu, neboť právě od severu dříve vedl jeden z hlavních přívodních kanálů od Cihelny, dnes bohužel přerušený.

12:05 - 12:25    MGR. BC. MICHAELA RAMEŠOVÁ, PH.D. - MGR. JAKUB CHALOUPKA:
Výzkumy dokladů dobové stavitelské praxe na klášterním chrámu v Plasích
Příspěvek shrnuje výsledky posledních výzkumů dokladů o stavebních postupech, které byly uplatněny při vzniku klášterního kostela v Plasích. Seznamuje s nálezy geometrického rytí, s přístupy k jejich analýze a možnostmi vztáhnout je k řešení konkrétních architektonických prvků ze středověkých etap výstavby a doplnění chrámu. + přínosy takto pojatého výzkumu (možnost sledovat návaznost praxe stavebních skupin, mapování jejich působnosti v širším okolí Plas / na Plzeňsku) Zmiňuje potřebu interdisciplinarity (historie,
architektura, sběr dat, 3D sken, fotogrammetrie, geometrická analýza, výzkum metrologie) i limity tohoto směru výzkumu.

12:25 - 12:40    DISKUZE
12:40 - 13:40    VELKÁ PŘESTÁVKA

13:40 - 14:00    PROF. DR. PAVEL KALINA, PH.D.:
Santini v Plasech: architekt jako interpret architektonických traktátů na prahu moderní doby
Plaské dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichla je třeba vidět ve světle teoretických zdrojů, které Santini a jeho zadavatel opat Tyttl mohli mít k dispozici v době výstavby. Z Tyttlovy knihovny lze bezpečně doložit jediný architektonický traktát a dále svazky dokládající jeho zájem o zahradní umění a jazykové vzdělání. Santiniho knihovna není doložena ani ve zlomcích. Lze ovšem jednoznačně dokázat jeho znalost Pozzova traktátu Perspektiva malířů a architektů a lze předpokládat i znalost dalších architektonických traktátů, především Scamozziho Ideje universální architektury. Komparace dochovaného korpusu plaského konventu s těmito teoretickými zdroji ukazuje sílu Santiniho talentu: nikdy nekopíroval, ale tvořivě kombinoval a přetvářel dostupné vzory čerpané jak z architektonických traktátů, tak ze soudobé architektury. Výsledkem je vždy nezaměnitelný celek, jako je tomu i v případě kláštera v Plasech.

14:00 - 14:20    PHDR. MARTIN MÁDL, PH.D. - MGR. ART. JAN VOJTĚCHOVSKÝ, PH.D.:
Nástěnné malby v plaském klášteře na dotek
V minulých letech proběhl v plaském klášteře restaurátorský průzkum barokních nástěnných maleb, který se uskutečnil v rámci projektu Barokní nástěnná malba mezi teorií a praxí. Tento mezioborový projekt je realizován ve spolupráci Ústavu dějin umění AV ČR, Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a Semináře dějin umění
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V příspěvku posluchače seznámíme s výsledky průzkumu a s některými poznatky, týkajícími se technik a materiálů, které používali malíři Jakub Antonín Pink a František Antonín Müller při malířské výzdobě konventu v první polovině 18. století.

14:20 - 14:40    MGR. PETR ARIJČUK:
Liška a obrazy pro Plasy. Znovu již k známému
Značný prostor k uplatnění poskytl Janu Kryštofu Liškovi klášter v Plasech. Kromě prací literaturou zaznamenaných a opakovaně hodnocených se podařilo v posledních letech objevit další, nové Liškovy malby a znovuobjevit práce považované dlouhodobě za nezvěstné či zničené. Jmenovat lze takto nově odkryté fresky, znovunalezený oltářní obraz Sv. Václav či nově po restaurování doceněný obraz Noli me tangere. Další Liškovu zakázku pro Plasy, dlouhodobě obestřenou nejasnostmi, představuje soubor šesti menších formátů s postavami svatých, určených do nástavců zpovědnic. Stávající předpoklad o jejich již v minulosti provedené náhradě kopiemi podporuje přítomnost původního Liškova obrazu Sv. Augustin ve sbírkách strahovských premonstrátů, korekci předpokladu o kompletním pořízení kopií naopak naznačil nedávný průzkum obrazu Sv. Marie Egyptská. Nyní lze k této diskusi přispět identifikací dalšího Liškova původního obrazu z nástavce zpovědnic, obrazu Král David, který je chován v soukromé sbírce. K diskusi ohledně zhotovování kopií Liškových olejomaleb z Plas navíc nově přispívá zjištění malého formátu, který je kopií výše zmíněného obrazu Sv. Václav.

14:40 - 14:55    DISKUZE
14:55 - 15:15    PŘESTÁVKA

15:15 - 15:35    PHDR. ANDREA  STECKEROVÁ, PH.D. - AKAD. MAL. MARKÉTA PAVLÍKOVÁ, PH.D.:
Brandlův obraz sv. Bernarda pro klášterní kostel v Plasích a jeho restaurování
Brandlův obraz sv. Bernarda, který zdobí boční oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích, stál dlouhou dobu stranou většího zájmu badatelů, a to zřejmě pro jistou lapidárnost a zběžnost v provedení malby. Restaurování díla v roce 2020 však rehabilitovalo původní kvality díla, které si nyní vyžaduje pozornost. 
Příspěvek se zaměří na interpretaci poměrně nevšedního ikonografického pojetí svatého Bernarda, které lze komparovat s Brandlovým obrazem téhož námětu objednaného opatem cisterciáckého kláštera v Křesoboru Innocencem Fritschem. Zmíněn bude také význam osobnosti opata plaského kláštera Evžena Tyttla, který je zadavatelem díla. Podrobněji bude analyzováno stylové pojetí a zařazení plaské malby do širšího kontextu Brandlovy tvorby, což souvisí i s detailnějším obeznámením se díla a jeho malířskou technikou v souvislosti s nedávným restaurováním, jehož průběhu a výsledkům bude v příspěvku věnována pozornost.

15:35 - 15:55    PHDR. JAN KAHUDA, PH.D.:
Plasy jako metternichovská rezidence
V roce 1826 zakoupil rakouský státní kancléř Klement von Metternich-Winneburg majetek bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích a zahájil tak více než stoleté období dějin Plas jako metternichovské rezidence. 
Příspěvek zpracovaný primárně na základě pramenů uložených v Rakouském státním archivu ve Vídni a Národním archivu v Praze se pokusí odpovědět na otázku motivace zájmu kancléře Metternicha o Plasy a především podrobněji rekonstruovat celý průběh jednání o jejich koupi.

15:55 - 16:15    MGR. STANISLAVA BERÁNKOVÁ:
Interiér metternichovské domácnosti a její provoz
V roce 2023 byla dokončena památková obnova bývalé prelatury a pozdějšího Metternichovského zámku v Plasích. To byla také příležitost k poznání Metternichovského interiéru a domácnosti prostřednictvím stavebně historické situace. 
Příspěvek je navázáním a prohloubením výzkumu, který památkové obnově Metternichovského interiéru předcházel. Příspěvek si klade za cíl prohloubení poznání o koncipování a realizaci změn v interiéru ze strany příslušníků rodiny Metternichů. Cílem je také poznání běžného provozu jednotlivých metternichovských domácností. Tento výzkum písemných a ikonografických pramenů doplňuje výzkum stavebně historické situace provedené během památkové obnovy a také poznání interiéru během restaurování, včetně restaurování mobiliáře.

16:15 - 16:30    DISKUZE
16:30 - 16:50    PŘESTÁVKA

16:50 - 17:20    DR. ANDREAS GAMERITH:
Zwettl a Plasy - umělecký vztah
Barokní doba byla obdobím intenzivní výměny mezi dvěma cisterciáckými opatstvími Zwettl a Plasy - zejména v oblasti umění. Zwettlský barokní prelát Melchior von Zaunagg, vášnivý stavitel a sběratel umění, využil příležitosti a několikrát osobně navštívil české cisterciácké opatství. Ideální plán pro Plasy, dílo geniálního Giovanniho Biagia Santiniho-Aichela, který v této souvislosti pravděpodobně přivezl zpět do Zwettlu, možná vyvolal v jeho domovském klášteře rozruch, který lze vysledovat v nedávno objeveném dokumentu v archivu zwettlského opatství. V oblasti malířství naopak Jakob Anton Pink oba kláštery propojil - malíř, který se vzdělával ve Zwettlu, později přesídlil do Plas. Nové archivní prameny přinášejí informace o umělcově rané tvorbě a jeho podílu na barokizaci kostela opatství Zwettl.

17:20 - 17:40    PHDR. PETRA ZELENKOVÁ: 
Dvě teze navržené Karlem Škrétou pro plaské cisterciáky
Nedávno vydaná monografie Karel Škréta (1610-1674) a univerzitní teze v českých zemích potvrdila stěžejní roli tohoto umělce pro formování a rozkvět barokní grafiky tezí v Čechách. Platí to zejména v oblasti „univerzitní grafiky“ – tedy grafické produkce spjaté s prostředím univerzit a řádových studií. 
Mezi univerzitními tezemi, které Škréta navrhl, převládají díla spjatá s pražskou jezuitskou univerzitou. Pracoval ale pro grafické zakázky vzešlé z prostředí dalších řádů a církevních škol. K těmto realizacím patří rovněž dva grafické listy užité pro obhajoby cisterciáckých studentů. Prvním listem je donedávna neznámá hromadná teze studentů z několika českých cisterciáckých klášterů (včetně Plas) z roku 1669, která oslavuje nového pražského arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka. Druhým dílem je frontispis knižního vydání tezí pozdějšího plaského opata Ondřeje Trojera; tato rytina bude uvedena do nových, širších souvislostí. 
Oba tyto grafické listy sice v rámci Škrétovy tvorby nepatří k umělecky nejzdařilejším, jde ale o ikonograficky poutavá a koncepčně promyšlená díla. Zároveň představují dvě hlavní formy univerzitní grafiky – univerzitní teze v podobě jednolistu a ilustrace knižních tezí.

17:40 - 18:00    DOC. PHDR. ZDENĚK HOJDA, CSC.:
Domine parens clementissime. Kvalírská cesta Michala Antonína Týřovského z Einsidle v zrcadle jeho dopisů plaskému opatu Ondřeji Trojerovi
Kavalírská cesta mladých aristokratů do západní Evropy se v průběhu 17. století stala i v českých zemích častým, u ambiciózních rodin pak téměř povinným završením vzdělávacího procesu. U Týřovských z Einsidle nemáme však tuto tradici u starších členů rodu doloženou. Zdá se dokonce, že Michal Antonín Týřovský z Einsidle na Chříči byl možná první svého rodu, kdo se na podobnou cestu vydal, navíc v ne právě příznivé osobní situaci. V roce 1695 zemřel chlapcův otec, Vojtěch Ignác Týřovský, a současně se začínalo uvažovat o prodeji zadluženého panství. Přesto Michal Antonín v jarních měsících roku 1697 svou vzdělávací cestu nastoupil. Trvala dva a půl roku a její průběh nám osvětluje více než 60 latinských dopisů dochovaných mezi plaskými písemnostmi v Národním archivu ve fondu Archivy zrušených klášterů. Dopisy byly totiž adresovány plaskému opatovi Ondřeji Trojerovi, který při absenci mladíkova otce (jeho „zástupnou“ funkci dokládá i oslovení „parens“ použité v názvu příspěvku) celou cestu na dálku organizoval, postupně uvolňoval a prostřednictvím směnek posílal potřebné finance, a především byl mladému pánovi oporou a rádcem, jakkoli coby duchovní podobnou cestovní zkušenost neměl. Michal Antonín procestoval nejprve Itálii s delšími pobyty v Sieně a v Římě, odkud se pak přesunul do jižní Francie a do Lyonu na tamější akademii. Cestu ukončil několikaměsíčním pobytem v Paříži, kde jej v závěru potkaly vážné komplikace. Michal Antonín sám vážně onemocněl, a zároveň se v Plasích schylovalo ke smrti jeho opatského patrona, který se jeho návratu z cesty v září 1699 už nedočkal. Zpracovaný pramenný soubor umožňuje nejen zmapování jedné grand tour z méně obvyklého úhlu pohledu, ale nastoluje i podněty k novému promýšlení vazeb vlivného kláštera a jeho bezpochyby intelektuálně výjimečného představeného k regionální šlechtě na bázi vztahu patron a klient.

18:00 - 18:20    MGR. JAKUB KRČEK:
Náhrobník lékárníka Annese v kostele sv. Václava v Plasích
Příspěvek materiálově vychází z nálezu nápisového náhrobníku plaského klášterního lékárníka Jana Jiřího Annese († 1737), druhotně použitého v základovém zdivu sloupořadí uvnitř rodinné hrobky Metternichů v zahloubeném prostoru původního presbytáře kostela sv. Václava. Prostřednictvím písemných dokladů o Annesově životě zároveň obohacuje naše poznání o počátcích konventní lékárny, zřízené po roce 1712, a v neposlední řadě přispívá k detailnějšímu poznání funkce kostela sv. Václava, jehož interiér byl využíván k pohřbům nejvýše postavených osob z řad světského klášterního personálu.

18:20 - 18:40    MGR. VÁCLAV CHMELÍŘ, PH.D.:
Petr Ignác Frogner. Příspěvek k životu hejtmana panství plaských cisterciáků v 18. století
Díky studiu nálezů klášterní jímky se podařilo připomenout tuto jedinečnou osobu spojenou s plaským klášterem a správou jeho dominia v době největšího rozvoje. Další poznatky k životopisu tohoto úředníka je možné získat také pomocí studia pramenů z provenience města Klatov, s nimiž spojil určitou část svého života.

18:40 - 19:00    DOC. MGR. OTA HALAMA, TH.D.:
Plaský klášter Jana Konůpka
Český malíř, grafik a ilustrátor Jan Konůpek (1883–1950) je autorem poměrně velkého množství grafických listů, věnovaných krajině a architektuře Plzeňska. Po samotné Plzni, kde v letech 1910–1923 působil jako profesor kreslení, je nejčastěji traktovaným motivem této oblasti jeho díla Plaský klášter. Poprvé s ním veřejnost seznámil roku 1912, kdy samostatně pojednal průčelí zdejšího kostela. Podruhé zahrnul klášter vedle Mariánské Týnice a kláštera v Kladrubech do souboru devíti leptů „Západočeský barok“ z roku 1918. A nakonec se k oblíbenému místu vrátil po opuštění Plzně ještě cyklem desítky velkých leptů „Plasský klášter“ z roku 1925. 
Příspěvek hodlá představit Konůpkovy grafické listy primárně jako dokument, zachycují reálný stav kláštera po roce 1910. Současně chce poukázat na umělcovo zaujetí romantickou kulisou opuštěných klášterních budov, která ho inspirovala k jejímu zalidnění fantastickými scénami. A rovněž chce připomenout také význam Konůpkových grafik jakožto veřejného media, které v první třetině 20. století seznamovalo tehdejší českou kulturní veřejnost s památkami západočeské barokní architektury.

19:00 - 19:15    DISKUZE
19:15        ZAKONČENÍ PRVNÍHO DNE KONFERENCE

Změna programu i časů vyhrazena