09:00 - 09:20    DOC. ING. ARCH. MILENA HAUSEROVÁ, CSC.:
Tympanon portálu klášterního kostela v Plasích
Výkladu symbolického obsahu tympanonu se věnovalo již několik autorů. Příspěvek se zaměřuje na možnost porozumění jeho poselství způsobem blízkým duchovnímu obzoru možných iniciátorů i příjemců poselství tympanonu tak jak ho formovaly texty známé v cisterciáckém prostředí.

09:20 - 09:40    MGR. VERONIKA KOČÍ DUDKOVÁ - MGR. JIŘÍ ORNA - MGR. MARCELA WALDMANNOVÁ:
Pohřební areály v Plasích v počátcích existence kláštera
V průběhu posledních deseti let byla v areálu NKP Klášter Plasy zkoumána dvě pohřebiště, jejichž nejstarší hroby se podařilo na základě radiouhlíkového datování chronologicky zařadit do období kolem poloviny 12. století. Jedno z nich se nacházelo u kostela sv. Václava, druhé u severní stěny konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie. V rámci příspěvku budou prezentována nejen zjištění vzešlá z výzkumů těchto pohřebišť, ale také otázky,
které bude třeba v rámci dalšího bádání řešit, především tedy proč existovala současně dvě pohřebiště vzdálená od sebe zhruba 250 metrů, pro koho byla určena a jak mohou souviset s předklášterním osídlením zmíněným v zakládací listině plaského kláštera.

09:40 - 10:00    PHDR. MARIE MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ:
Laická osada Plasy. Ve službách kláštera
Přestože žila plaská laická osada ve stínu mohutného a významného kláštera a její dějiny více méně kopírovaly historické otřesy opatství, jedná se o zajímavé téma – už pro jeho určité utajení v dějinách klášterního velkostatku. Toto nevelké sídliště, ležící v blízkosti drobného kostelíku sv. Václava vně klášterního komplexu, mělo totiž od počátku status nezapadající do obvyklého rastru poddanské držby. Tudíž se nevyskytuje ani v žádném z majetkových privilegií, ani v prvních katastrálních elaborátech (berní rule a tereziánském katastru). Na rozdíl od běžných poddanských vesnic, které platily klášteru, totiž naopak plaskou osadu platil klášter. Jednalo se totiž o řemeslníky a služebníky, pracující pro konvent, přičemž rezidua určité výjimečnosti plně smazalo až zrušení kláštera 1785 a následující rozvoj oblasti za éry Metternichů. Tento příspěvek sleduje plaskou osadu v majetku kláštera, tj. do sklonku 18. století, z pohledu hospodářských dějin, správy farní i samosprávy, řeší velikost a proměny sídliště, jeho postavení v rámci dominia i události v kontextu obecných dějin. V zásadě podává nejstarší dějiny (obce/města) Plasy.

10:00 - 10:20    MGR. PETR SEDLÁČEK, PH.D.:
Plaský klášter ve světle českých středověkých listin a postavení vernakulárního jazyka v jeho diplomatickém materiálu
Každý klášter je mimo jiné reprezentován svým písemným bohatstvím, diplomatický materiál nevyjímaje. Za každou listinou stojí nějaký příběh, určití lidé, místa a jejich vazby ke klášteru. Jsou dokladem často i běžného života, mohou reflektovat důležité historické události, ale i zcela obvyklá obchodní jednání. Příspěvek se zaměří na středověké českojazyčné listiny (soubor 17 pergamenových listin z let 1409-1498), poukáže na vzrůstající postavení národního jazyka v písemné produkci vázané na církevní, tedy tradičně jazykově latinské prostředí. Osvětlí záležitosti, které byly klášterem zlistiňovány, případně příjemcem jakých sepsaných právních úkonů se klášter stal. Představí rovněž nejzásadnější změny, kterými čeština v 15. století prošla, a které listiny kláštera reflektují či naopak které dosud nepřijaly.

10:20 - 10:40    ING. JAN ANDERLE - MGR. PAVEL KODERA, PH.D.:
Klášterní fraterie? Příspěvek k odmlčené diskusi o plaské grangii
Ze stavebně-historického průzkumu klášterního hospodářského příslušenství vyplynuly závažné indicie, které dovolují v zóně standardně vyhrazené nezemědělským aktivitám předpokládat existenci budovy značného půdorysného rozsahu, která se takto zatím jeví jako jednopodlažní vrcholně gotická hala výrobního účelu. Referát je dalším příspěvkem do diskuse o hospodářském zázemí plaského kláštera, která v 80. letech minulého století nebyla uspokojivě uzavřena.

10:40 - 10:55    DISKUZE
10:55 - 11:15    PŘESTÁVKA

11:15 - 11:35    PHDR. BOHDAN ZILYNSKYJ DR., PH.D.:
Plaské klášterní urbáře z let 1558 a 1577
Dva urbáře plaského klášterního panství, sestavené ve třetí čtvrtině 16. století, se dosud nedočkaly patřičného odborného zpracování. Jejich text je zapsán v úřední knize plaského panství založené v r. 1535 a uložené dnes v Národním archivu v Praze. Starší urbář (z r. 1558) byl sumárně, ale neúplně, využit Václavem Kočkou v jeho Dějinách politického okresu kralovického jako materiál k dějinám příslušných obcí.
 Referát popisuje členění obou urbářů a hlavní údaje týkající se vesnic a pozemků ležících mimo ně, k nimž urbáře poskytují údaje. Naznačuje změny a posuny, které lze zaznamenat mezi lety 1558 a 1577 v těchto lokalitách a pokouší se shrnout hlavní údaje, které urbáře udávají o tehdejším stavu plaského panství jako celku. Využita byla možnost srovnání plaských pramenů s urbářem sousedního, mnohonásobně většího panství kaceřovského, sestaveným také v r. 1558. Autor přihlíží ještě k údajům o půlstoletí mladšího urbáře panství krašovského, které se rovněž nacházelo v sousedství plaského dominia.
Provedené srovnání umožňuje mluvit o osobité situaci plaského klášterního panství, která byla dána roztříštěností jeho území i specifičností poddanského zatížení každé z jeho vesnic. Srovnání vyzývá také k úvaze o příčinách zvýšeného sociálního napětí, které dokládají prameny jiného typu ve dvou z plaských vesnic na konci 16. století.

11:35 - 11:55    MGR. MILAN SVOBODA:
Déjeuner de Sa Majesté l‘Empereur. Menu karta inauguračního banketu Châteaux de Ferrières v archivu Richarda knížete z Metternich-Winneburgu
V depozitáři kynžvartského zámku se nachází nenápadná obálka popsaná drobným písmem, které patřilo zřejmě tajemníkovi Richarda knížete z Metternich-Winneburgu. V ní je uloženo menu nadepsané DÉJEUNER DE SA MAJESTÉ L’EMPEREUR a lovecký pořádek honu. Oba tyto dokumenty pochází z inaugurace francouzského Château de Ferrieres, která se odehrála 16. prosince 1862. V této mikrosondě do společenského života evropské aristokracie se její autor zamyslí nad následujícími otázkami: Jak se tato obálka dostala do archivu Richarda knížete z Metternich-Winneburgu? Proč oba dokumenty nechal kníže poslat do svého archivu?
A o čem menu i lovecký pořádek dnes po více než 160 letech vypovídají?

11:55 - 12:15    MGR. LUDMILA NOVOTNÁ:
Stavba Plzeňsko-březenské dráhy na plaském panství ve světle matričních knih
Plzeňsko-březenská dráha se začala stavět 5. 6. 1871, aby spojila severočeské hnědouhelné doly s Plzní. Část tratě byla vyprojektována přes plaské panství.
Železniční dělníci bydleli buď přímo v obcích poblíž staveniště, nebo v nouzových obydlích podél celé stavby. Množství nově příchozích lidí se odrazilo i v matričních knihách. Jejich matriční události byly zaznamenávány v matrikách farních úřadů Křečov, Ledce, Obora, Plasy, Potvorov, Strážiště a Žebnice. V letech 1871–1873 se na plaském panství v obcích podél budované trati narodilo „navíc“ 181 dětí, přes 160 osob zemřelo. Byly uzavřeny nižší desítky sňatků. V rodinách dělníků byla vysoká dětská úmrtnost. Na stavbě docházelo ke smrtelným pracovním úrazům.
Práci na výstavbě železnice zkomplikovala povodeň 25. 5. 1872. Voda zničila úsek trati v místě dnešního Odlezelského jezírka a část kolejí mezi Mladoticemi a Plasy. Mezi oběťmi živelné pohromy byli také železniční dělníci.
Železniční trať je přes 150 let trvalou součástí krajiny severního Plzeňska. V celém úseku byla zprovozněna 8. 8. 1873. Prostřednictvím matričních záznamů si můžeme připomenout nelehký osud lidí, kteří ji vybudovali.

12:15 - 12:30    DISKUZE
12:30 - 13:30    VELKÁ PŘESTÁVKA

13:30 - 13:50    MGR. RADKA RANOCHOVÁ, PH.D. - MGR. ET MGR. PAVEL BENEŠ:
Plaská klášterní krajina
Plaská klášterní krajina nese dodnes stopy několika set letého působení cisterciáků, které ji vtisklo jedinečnost, uměleckou a kulturní hodnotu. Jak ukázalo zapojení do mezinárodního projektu Cisterscapes, mnoho společných rysů klášterních krajin nalézáme na příkladech cisterciáckých klášterů v Čechách i jinde v Evropě. V této souvislosti byla plaská krajina spolu s dalšími šestnácti evropskými krajinami oceněna v roce 2024 prestižním Označením Evropské dědictví. Závazek k ocenění předpokládá zapojení veřejnosti na mnoha úrovních. Společná setkávání i poznávání má jednoho důležitého předchůdce - pečlivou inventarizaci krajinných prvků, které jsou pro cisterciáky typické, a které se dosud dochovaly. Právě na Plasku nacházíme bohatou typologii krajinných, stavebních a uměleckých prvků, včetně archeologických reliktů. Cílem příspěvku je představení způsobu inventarizace, jejích výsledků i projektu Cisterscapes.

13:50 - 14:10    DOC. ING. KLÁRA SALZMANN, PH.D.:
Vzkaz krajiny plaského kláštera
Plaský cisterciácký klášter a probošství v Mariánské Týnici opět po mnoha letech spojuje stará plaská cesta. Tento komplex je páteří bývalého plaského panství, pro které je typický rukopis architekta Jana Blažeje Santini – Aichela. Historický vývoj poznamenal klášterní komplex v Plasích a také poutní areál v Mariánské Týnici. Dnes v čase hledání možností naší adaptace na klimatickou změnu považuji za velkou výsadu možnost studovat stabilitu a životaschopnost místní kulturní krajiny, která je výsledkem dlouhodobého využívání a kultivace. Jejím úkolem bylo zajistit živobytí a suroviny pro potřeby kláštera a všech obyvatel území.  A to nejen v materiálním rozměru, ale i duchovním. Současná eskalace způsobu zacházení s krajinou ji rozhodně poznamenala, ale stopy původní kultury nezmizely úplně z povrchu země. Mohou být pro nás příkladem  jak hledat  rovnováhu  i v jiných územích. Tím hlavním vzkazem je totiž způsob zacházení s vodou, krajinou a přírodou s cílem udržitelnosti a identifikace s jejími kulturními, duchovními  a estetickými kvalitami.

14:10 - 14:40    PROF. THOMAS GUNZELMANN:
Cisterciáci - řád, který mýtil lesy? Mýty a realita na příkladu sídelní činnost v Langheimu, Valdsasích a Plasích / Die Zisterzienser als „Rodungsorden“? Mythos und Wirklichkeit am Beispiel der Siedlungstätigkeit von Langheim, Waldsassen und Plasy
Starší bádání nahlíželo na cisterciáky jako na „klučičský řád par excellence“, který prostřednictvím inovativních zemědělských metod významně přispěl k rozvoji osídlení ve vrcholném středověku. Tento obraz byl zčásti ovlivněn sebeprezentací „bílých mnichů“, kteří se stylizovali jako kultivátoři divočiny, ale také ideologicky motivovanými představami kolonizačního výzkumu první poloviny 20. století. V 60. letech 20. století došlo k obratu v hodnocení, kdy se cisterciákům na západ od Labe téměř nepřisuzoval žádný podíl na kolonizaci, a na východ od ní jen malý.
Na příkladu kláštera Plasy, jeho „mateřského“ kláštera Langheim a mezi nimi ležícího Waldsassenu má být zkoumána kolonizační činnost těchto klášterů ve vrcholném a pozdním středověku. Zvláštní důraz bude kladen na samotná sídla a jejich struktury ve vesnici a krajině. Budou hledány možné shody a rozdíly. Cílem je dospět k diferencovanému obrazu podílu cisterciáků na kolonizační činnosti vrcholně středověké expanze ve fransko-severobavorském a západočeském pohoří.

14:40 - 15:00    MGR. DAVID TUMA, PH.D.:
Lovecká zařízení v plaské cisterciácké krajině a na metternichovském panství
Lovecká zařízení v plaské barokní cisterciácké krajině. Příspěvek se pokusí shrnout účel, význam a podobu loveckých zařízení budovaných na plaském cisterciáckém panství.

15:00 - 15:20    TOMÁŠ KAREL:
Kaple na barokních dvorech plaského kláštera
Kaple na hospodářských dvorech patří v cisterciáckém prostředí k jejich výrazným součástem. Na klášterní středověké grangie navázala vědomě obnova klášterního hospodaření v závěru 17. století. Ve výjimečném rozsahu i ideovém konceptu byla realizována právě plaským klášterem zejména za Eugena Tyttla. Kaple integrované do zástavby dvorů a obvykle navázané na reprezentativní a pobytové objekty v jejich areálech byly již předmětem četné badatelské pozornosti. Průzkumy realizované v posledních letech nabízejí detailnější náhledy na jednotlivé realizace i možnosti pokusů o jejich souhrnější interpretace.
Předmětem výkladu bude kaple sv. Markéty na dvoře v Kalci ve srovnání s kaplemi dvorů v Hubenově a Býkově.

15:20 - 15:35    DISKUZE
15:35 - 15:55    PŘESTÁVKA

15:55 - 16:15    PHDR. MGR. KRISTÝNA KAUCKÁ, PH.D.:
Pozemková reforma jako proměna krajiny a společnosti: Velkostatek Plasy v meziválečném období
Příspěvek se věnuje dopadům první československé pozemkové reformy na krajinný a sociální vývoj bývalého velkostatku Plasy, který po zrušení cisterciáckého kláštera v 18. století přešel do vlastnictví rodu Metternichů. Na základě archivních pramenů analyzuje strategii majitelů při vyjednávání se Státním pozemkovým úřadem, přeměnu hospodářských struktur a vznik zbytkových statků. Pozornost je věnována i tomu, jak reforma ovlivnila průmyslové provozy a péči o kulturní dědictví včetně samotného klášterního areálu. Prezentace tak přispívá k širšímu pochopení transformace krajiny a společnosti v Plasích po roce 1918.

16:15 - 16:35    PHDR. IRENA BUKAČOVÁ:
Mariánská Týnice, proboštství plaského kláštera v rukopise Breve Teinicense.
Breve Teinicense jako písemný pramen k historii poutního místa: Budování proboštství jako instituce a stavby; Vzhled a historie využití krajiny kolem proboštství; Personální databáze řeholníků proboštství jako doplněk klášterní prosopografie v raném novověku; Zázraky Panny Marie, rurální společenství a Panna Maria dešťová

16:35 - 16:55    JAN TRNKA:
Příběhy plaských zvonů
Zvony od nepaměti provázely svými hlasy lidské životy. Oznamovaly radostné i smutné události, zvonily hranu při úmrtích, varovaly před nebezpečím, svolávaly ke každodenním modlitbám. Zároveň ale umlkaly v důsledku prasknutí, poškození při požárech nebo bývaly sejmuty během válečných rekvizic. V mém příspěvku se podíváme na to, jaký osud měly některé zvony v Plasích i jejich tvůrci a kterak se zachoval jejich hlas pro další generace.

16:55 - 17:15    MGR. VÁCLAV KAPSA, PH.D.:
Marnost plaským cisterciákem Mauritiem Vogtem jedenatřicetkát hudebně oklamaná
Na sympoziích k předchozím kulatým výročím příchodu cisterciáků do Plas již zazněl příspěvek týkající se hudby plaského kláštera i řada referátů zaměřených na různé aspekty tvorby P. Mauritia Vogta, jehož prostřednictvím si plaský klášter zajistil místo v dějinách nejen hudebních. Před třiceti lety tak Martin Svatoš věnoval pozornost Vogtově hudební sbírce Vertumnus Vanitatis musice in XXXI Fugis delusus. Ve svých později publikovaných studiích na toto téma se Svatoš zaměřil zejména na slovesnou stránku a literární motivy tohoto Vogtova díla, zatímco úsudek o jeho hudebních kvalitách ponechal muzikologům. Cílem tohoto příspěvku je tedy přistoupit k Vogtově sbírce z hlediska hudby a v návaznosti na předchozí výzkumy vymezit její místo v hudební kultuře českých zemí, stejně jako v širších kontextech tehdejšího hudebního vývoje.

17:15 - 17:30    DISKUZE
17:30        ZAKONČENÍ DRUHÉHO DNE KONFERENCE

MGA. ADAM VIKTORA:
18:00    Varhanní koncert v plaském konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie

Změna programu i časů vyhrazena