Základem mezinárodního projektu Cisterscian landscapes connecting Europe / Cisterciácké krajiny spojující Evropu je poznání, prezentace a propagace krajin formovaných cisterciáckými kláštery s jejich jedinečnými přírodními a kulturními poklady. V těchto územích lze nalézt zachovalé soustavy hospodářských dvorů, dědictví lesního hospodářství, rybníků, vinic, sítě cest a poutních míst i drobných sakrálních staveb, které dodávají kulturní krajině duchovní rozměr. V rámci projektu byla realizována také Cisterciácká stezka, která trasou o délce 6500 km protíná Evropu. Mottem Rozmanitost v jednotě projekt deklaruje skutečnost, že působením cisterciáckého řádu byly jednotlivé krajiny utvářeny jednotným záměrem, který byl však citlivě přizpůsobován místním přírodním podmínkám. Udělením prestižního ocenění Evropská komise potvrzuje významnou roli cisterciáků pro vytváření evropské kulturní identity. „Jsem vděčný a hrdý na to, že můžeme s našimi cisterciáckými klášterními krajinami navázat na jednu z nejstarších evropských sítí a zprostředkovávat ji i současnému člověku. Jsem proto velmi potěšen rozhodnutím Evropské komise a rád bych poděkoval všem 17 partnerům projektu z Německa, Rakouska, Polska, Slovinska a České republiky, vědeckému poradnímu sboru a našim četným sponzorům, kteří tento úspěch vůbec umožnili,“ zdůrazňuje bamberský hejtman Johann Kalb, hlavní iniciátor a koordinátor mezinárodního projektu.

V České republice se projektu, zkráceně označovaného Cisterscapes, účastní čtyři klášterní krajiny: kromě kláštera Plasy se jedná o Velehrad, Vyšší Brod a Žďár nad Sázavou. Na dokumentaci a prezentaci klášterní krajiny v okolí Plas se podílejí především MAS Světovina, NPÚ/Klášter Plasy a Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. „Většina našich akcí se mohla uskutečnit díky dlouhodobé podpoře Plzeňského kraje, kterému patří náš velký dík,“ doplňuje ředitel MAS Světovina Ivo Kornatovský.

Plaský klášter a místní instituce byly prvním českým zástupcem při propojování evropských cisterciáckých krajin. „Vše začalo naším zapojením do vědecké rady v sousedním klášteře Waldsassen, posléze v roce 2018 proběhly putovní výstavy a vědecká konference Rozmanitost v jednotě a nakonec je z toho 17 evropských klášterů, které již několik let intenzivně spolupracují. Bez koordinace z Bamberku by to bylo jen stěží možné. Stejně jako cisterciáci v minulosti, i my dnes překračujeme hranice zemí a hledáme, co nás spojuje. Zdánlivě různorodé klášterní krajiny vykazují nebývalé množství jednotných prvků, stačí se jen zastavit a chtít vidět,“ objasňuje historička a koordinátorka projektu za českou stranu Radka Ranochová.

Čtyři cisterciácké klášterní krajiny na území České republiky se tak nyní prostřednictvím nadnárodního projektu Cisterscapes připojily ke stávajícím tuzemským nositelům EHL, kterými jsou Přemyslovský palác a Arcidiecézní muzeum v Olomouci, Státní zámek Kynžvart a Werkbund Estates – Kolonie moderní architektury v Praze a Brně. „Věříme, že EHL napomůže ke zvýšení povědomí o plaské klášterní krajině v evropském kontextu a potvrdí její kulturní význam v rámci České republiky,“ dodává Pavel Beneš z Centra baroka v Mariánské Týnici.