A • POKLADNA - PROHLÍDKY KOSTELA ①, KONVENTU ②, ZÁMKU ③, SÝPEK ④
A • BOX OFFICE - VISITATION CHURCH (1), CONVENT (2), CHATEAU (3), BAROQUE GRANARIES (4)

B • POKLADNA - PROHLÍDKY CENTRA STAVITELSKÉHO DĚDICTVÍ (⑤, ⑥, ⑦, ⑧)
B • BOX OFFICE - VISITATION CENTRE OF BUILDING HERITAGE OF PLASY (5, 6, 7, 8)

C • INFOCENTRUM - PROHLÍDKY KOSTELA SV. VÁCLAVA S HROBKOU METTERNICHŮ ⑨
C • INFOCENTER - VISITATION METTERNICH´S FAMILY TOMB IN THE CHURCH OF ST. WENZEL (9)

• Kostel ① Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stojící budovou vnitřního klášterního areálu. Jeho dnešní podoba pochází z let 1661-1666. Původně románská bazilika nebyla nikdy výrazněji přestavena, a tak je plaský klášterní kostel jedinou dochovanou předgotickou cisterciáckou sakrální stavbou v Čechách. Vnitřní vybavení kostela pochází ze 17. a 18. století. Na jeho výzdobě se podíleli mj. Karel Škréta, Petr Brandl, Abraham Starck, Michael Leopold Willmann, Jakub Antonín Pink, Jan Maxmilián Seeblumer, Ignác Viktorin Raab a další.
  Kostel je ve správě Římskokatolické farnosti prostřednictvím misijního řeholního společenství Panny Marie Neposkvrněné. Jeho interiéry jsou zpřístupňovány během mší a také jako součást hlavního prohlídkového okruhu "Cisterciácký klášter".

• Konvent ② je obytná budova určená pro potřeby mnichů. Vrcholně barokní podobu této stavby navrhl architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Budova byla postavena v letech 1711-1740 na místě, kde stával konvent již od středověku, avšak ten současný je oproti svým předchůdcům několikanásobně větší. Na výstavbě a výzdobě se podíleli další významní umělci: Kilián Ignác Dientzenhofer, Matyáš Bernard Braun, Jakub Antonín Pink, František Antonín Müller, Josef Kramolín, … Nový konvent byl založen v meandru řeky Střely na přibližně 5.100 kůlech, které nesou rošt z dubových trámů, jež musejí být neustále pod vodou (tomuto tématu se věnují speciální prohlídky okruhu "Vodní systém".
  Konvent je ve správě Národního památkového ústavu a slouží společně s kostelem jako hlavní prohlídková trasa. V interiérech druhého patra budovy se nachází mimo jiné Studijní depozitář mobiliárních fondů.

• Zámek či prelatura ③ je bývalou reprezentační rezidencí, v níž opat přijímal hosty a kde docházelo k důležitým jednáním. Do dnešní podoby byla vystavena v letech 1693-1698 podle plánů Jeana Baptisty Matheye. Po zakoupení bývalého kláštera knížetem Metternichem byla vnitřní dispozice budovy přestavěna a ta následně využívána jako zámek. V interiérech přesto zůstalo z baroka velkorysé schodiště s mramorovým zábradlím a stropem zdobeným freskou Jana Kryštofa Lišky a v patře velký opatský sál s parketovou podlahou, mramorovými krby a bohatým štukovým reliéfem lemujícím nástropní malbu „Vítězství církve nad pohanstvím“.
  Prelatura je ve správě Národního památkového ústavu a její reprezentativní prostory jsou od poloviny roku 2023 druhým prohlídkovým okruhem "Zámek Metternichů".

• Barokní sýpky ④ se nachází v místě původní přemyslovské rezidence vystavěné v druhé polovině 13. století. Z ní se dochovala pouze dvoupatrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Tato ne zcela obvyklá sakrální stavba se stala základem, který Jean Baptiste Mathey využil a v letech 1683-1686 k ní dostavěl dvě křídla mohutných barokních sýpek s hodinovou věží, ve které je umístěn dodnes funkční hodinový stroj z roku 1686.
  Sýpka je ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupňována veřejnosti jako další návštěvnický okruh. Zároveň slouží jako výstavní prostory především velkoformátových fotografií a také jako duchovní místo.

• Pivovar s mlýnem ⑤ prošly barokní přestavbou na konci 17. století a následnou obnovou po požáru v roce 1778. Mlýnská kola poháněla mlecí zařízení, lis na olej, šrotovník a vodní čerpadlo. Na protější straně náhonu stála dnes již zcela zaniklá pila. Budovy pivovaru se stavebně proměňovaly především v závislosti na vývoji technologie vaření piva. Výsledná podoba pivovaru pochází z roku 1900, kdy byl po požáru staré sladovny celý pivovarský areál modernizován.
  Pivovar je ve správě Národního technického muzea a slouží jako prezentační prostory Centra stavitelského dědictví včetně objektu správy CSD. V interiérech se nachází expozice dokumentující architekturu, její vývoj, stavební materiály a další.

• Ležácké sklepy ⑥ byly vybudovány na místě staré sladovny, která byla poničena požárem roku 1894. Jsou novostavbou z doby výrazné přestavby plaského pivovaru na přelomu 19. a 20. století. Tehdy došlo k výstavbě moderního parostrojního pivovaru s odděleným chladným hospodářstvím zahrnujícím chladírnu, spilku a ležácké sklepy, vybudována byla rovněž nová sladovna s anglickým hvozdem. Naposledy budova sloužila jako sodovkárna a stáčírna FruKoly.
  Ležácké sklepy jsou ve správě Národního technického muzea a slouží jako součást prostor Centra stavitelského dědictví, v nichž se nachází expozice středověkých stavebních strojů a soukromý minipivovar.

• Horní hospodářský dvůr ⑦ a zbylé budovy areálu zemědělského dvora obsahovaly obrannou věž, mléčnici, chlévy, sádky a stáje. Horní dvůr (s v 19. století odbouranými vozovými kolnami uzavírajícími na severní straně ohrazený klášter) nese věž sv. Floriána, která plnila funkci zvonice. 
  Tato část areálu je ve správě Národního technického muzea a slouží jako ukázkové řemeslné dílny při různých edukačních programech v rámci tzv. Dvora stavebních řemesel.

• Dolní hospodářský dvůr ⑧ byl už od středověku protiváhou reprezentativních objektů určených pro duchovní život mnichů, či reprezentaci osobnosti opata. Dvůr prošel razantní stavební proměnou na konci 17. a v polovině 18. století. Hlavní - původně románská - hospodářská budova sloužila původně jako sýpka, po barokní přestavbě pak jako vrchnostenská kancelář a služební byty.
  Hospodářský dvůr je ve správě Národního technického muzea a slouží zejména jako sálové zázemí Centra stavitelského dědictví s expozicí stavebněhistorického průzkumu. V interiérech dolního dvora se nachází mimo jiné Městská knihovna Plasy.

• Kostel sv. Václava ⑨ je původně gotická stavba výrazně přestavěná na konci 17. století architektem Jean Baptiste Matheyem na dvouvěžový hřbitovní kostel za hradbami klášterního areálu. Poslední velké stavební přeměny se kostel dočkal v první polovině 19. století, kdy byl klasicistně upraven architektem Josefem Ondřejem Krannerem (částečně podle plánů Pietra Nobileho) na rodovou hrobku Metternichů.
  V současnosti je kostel ve správě Města Plasy, které prostřednictvím svého městského informační centra organizuje jeho prohlídky v pravidelných termínech. Horní patro kostela je využíváno i jako smuteční síň.