Areál plaského kláštera
Bývalé cisterciácké opatství Nanebevzetí Panny Marie v Plasích
- Konvent je obytná budova určená pro potřeby mnichů. Vrcholně barokní podobu této stavby navrhl architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Budova byla postavena v letech 1711 - 1740 na místě, kde stával konvent již od středověku, avšak ten současný je oproti svým předchůdcům několikanásobně větší. Na výstavbě a výzdobě se podíleli významní umělci: Santini, Dientzenhoffer, Braun, Pink, Müller, Kramolín, … Nový konvent byl založen v meandru řeky Střely na přibližně 5100 dubových kůlech, které nesou rošt z dubových trámů, jež musejí být neustále pod vodou.
Konvent je ve správě Národního památkového ústavu a slouží jako hlavní prohlídková trasa kláštera vč. pokladen a návštěvnického zázemí. V interiérech druhého patra se nachází mimo jiné Studijní depozitář mobiliárních fondů.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stojící budovou vnitřního klášterního areálu. Jeho dnešní podoba pochází z let 1661-1666. Původně románská bazilika nebyla nikdy výrazněji přestavena, a tak je plaský klášterní kostel jedinou dochovanou předgotickou cisterciáckou sakrální stavbou v Čechách. Vnitřní vybavení kostela pochází ze 17. a 18. století. Na jeho výzdobě se podíleli mj. Škréta, Brandl, Starck, Willmann, Pink, Seeblumer, Raab, …
Kostel je ve správě Římskokatolické farnosti Plasy prostřednictvím misijního řeholního společenství Panny Marie Neposkvrněné. Jeho interiéry jsou zpřístupňovány během mší a také jako druhý prohlídkový okruh Národního památkového ústavu vycházející z konventu.
- Barokní sýpky se nachází v místě původní přemyslovskérezidence vystavěné v druhé polovině 13. století. Z ní se dochovala pouze dvoupatrová kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény. Tato nezcela obvyklá sakrální stavba se stala základem, který Jean Baptiste Mathey využil a v letech 1683 - 1686 k ní dostavěl dvě křídla mohutných barokních sýpek s hodinovou věží, ve které je umístěn dodnes funkční hodinový stroj z roku 1686.
Sýpka je ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupňována veřejnosti jako třetí návštěvnický okruh. Zároveň slouží jako výstavní prostory především velkoformátových fotografií a duchovní místo.
- Prelatura je bývalou reprezentační rezidencí, v níž opat přijímal hosty a kde docházelo k důležitým jednáním. Do dnešní podoby byla vystavena v letech 1693-1698 podle plánů Jeana Baptisty Matheye. Po zakoupení bývalého kláštera knížetem Metternichem byla vnitřní dispozice budovy přestavěna a ta následně využívána jako zámek. V interiérech přesto zůstalo z baroka velkorysé schodiště s mramorovým zábradlím a stropem zdobeným freskou a v patře velký opatský sál s parketovou podlahou, mramorovými krby a bohatým štukovým reliéfem lemujícím nástropní malbu „Vítězství církve nad pohanstvím“.
Prelatura je ve správě Národního památkového ústavu a její reprezentativní prostory jsou zpřístupňovány během slavností, koncertů, výstav a řady dalších společenských akcí. V budoucnu je zde pánovaná návštěvnická trasa věnující se Metternichům.
- Pivovar s mlýnem prošly barokní přestavbou na konci 17. století a následnou obnovou po požáru v roce 1778. Mlýnská kole poháněla mlecí zařízení, lis na olej, šrotovník a vodní čerpadlo. Na protější straně náhonu stála dnes již zcela zaniklá pila. Budovy pivovaru se stavebně proměňovaly především v závislosti na vývoji technologie vaření piva. Výsledná podoba pivovaru pochází z roku 1900, kdy byl po požáru staré sladovny celý pivovarský areál modernizován.
Pivovar je ve správě Národního technického muzea a slouží jako prezentační prostory Centra stavitelského dědictví včetně objektu správy CSD. V interiérech se nachází expozice dokumentující architekturu, její vývoj, stavební materiály a další.
- Hospodářský dvůr byl už od středověku protiváhou reprezentativních objektů určených pro duchovní život mnichů. Dvůr prošel razantní stavební proměnou na konci 17. a v polovině 18. století. Hlavní hospodářská budova původně jako sýpka, po barokní přestavbě pak jako vrchnostenská kancelář a služební byty. Zbylé budovy dvora obsahovaly mléčnici, chlévy, sádky, stáje a vozové kolny. Věž sv. Floriána v horní části dvora plnila funkci zvonice.
Hospodářský dvůr je ve správě Národního technického muzea a slouží zejména jako zázemí Centra stavitelského dědictví včetně ukázkových řemeslných dílen. V interiérech dolního dvora se nachází mimo jiné Městská knihovna Plasy.
- Ležácké sklepy byly vybudovány na místě staré sladovny, která byla poničena požárem roku 1894. Jsou novostavbou z doby výrazné přestavby plaského pivovaru roku 1900. Tehdy došlo k výstavbě moderního parostrojního pivovaru s odděleným chladným hospodářstvím zahrnujícím chladírnu, spilku a ležácké sklepy, vybudována byla rovněž nová sladovna s anglickým hvozdem. Naposledy budovy sloužila jako sodovkárna.
Ležácké sklepy jsou ve správě Národního technického muzea a slouží jako zázemí Centra stavitelského dědictví. V přízemí byl zřízen soukromý Knížecí pivovar Plasy vařící několik druhů plaského piva.
- Dům mlynáře je klasicistní stavbou spadajícího svojí výstavbou do počátku 30. let 19. století. Budova je těsně spojena se sousedním barokním mlýnem. Pod domkem se nachází ústí tzv. Královské štoly, páteřního vodního odvodního kanálu celého klášterního areálu, která navazuje na mlýnský náhon a podtéká budovu konventu.
Dům je součástí areálu pivovaru spravovaného Národním technickým muzeem. V současnosti slouží jako městské informační centrum, z něhož jsou mj. organizovány prohlídky bývalého hřbitovního kostela sv. Václava, pozdější hrobky Metternichů a někdejší Viktorovy plaské hutě na litinu.